Tajemství výstavby brněnského nádraží, část 1.
Na podzim 1838 měli Brňané první přiležitost svézt se vlakem taženým parní lokomotivou po trati z Brna do Rajhradu, byly pořádány výletní jízdy.
Po dokončení celé tratě z Vídně do Brna pak 7.července 1839 dorazily 4 slavnostní vlaky obsazené VIP hosty vybrané brněnským starostou. 
Názvy lokomotiv byly: Herkules, Bruna, Gigant a Brucephalus. Tehdejší brněnský starosta pro hosty v Reduťe uspořádal slavnostní oběd.
Po obědě se hosté porozhlédli po městě a následně nastoupili na zpáteční cestu, která ale neskončila úspěšně. V Rajhradě došlo k první železniční nehodě na našem území (údajně první v celé Evropě) když třetí vlak v pořadí narazil do předchozího, který tam zůstal stát.
NĚCO MÁLO O NÁDRAŽÍ:
Nádraží bylo původně projektováno tak, že mělo stát téměř kilometr od tehdejších hradeb a to z důvodu vyhnutí se náročnému financování mostu přes řeku Svratku. Proti tomu se ale postavil tehdejší starosta Brna, který přesvědčil zastupitele, aby souhlasili s příspěvkem na rozsáhlejší výstavbu. Nakonec dráha vedla až přímo k brněnským hradbám, to znamená do míst, kde dnes máme postaveno 5. a 6. nástupiště.
Díky této částce které město přislíbilo se vedení rozhodlo, že postaví dráhu až přímo k městu, což vyžadovalo postavit mezi hradbami a řekou Svratkou viadukt, který byl chloubou této dráhy, obsahoval přesně 72 oblouků.
Dnes těch oblouků zůstalo už jen několik, například přes řeku Svratku.
Zbytek oblouků byl v 90. Letech zasypán..
